Úvod

V roce 1964 se olympijské hry poprvé konaly na asijském kontinentu. Po 24 letech po původně plánovaných hrách v roce 1940 si premiéru přece jen odbylo japonské Tokio. Japonci chtěli světu ukázat, že se dokázali vzpamatovat z hrůz druhé světové války. Symbolicky byl za posledního běžce s olympijskou pochodní vybrán chlapec Jošinori Sakai, který se narodil nedaleko Hirošimy v den, kdy město zničila atomová bomba.

Tokijské hry se vyznačovaly dokonalou organizací a staly se příkladem obrovského poválečného ekonomického i technologického vzestupu celého Japonska. Ještě nedávno válkou zničená země povstala během několika let doslova z popela.

Po sportovní stránce hry překonaly všechny předchozí. Svědčí o tom skutečnost, že byla překonána většina stávajících olympijských rekordů a bylo vytvořeno 35 rekordů světových. V Tokiu se objevilo 13 nových disciplín a poprvé se mezi olympijských sporty zařadil volejbal a judo.

Od roku 1936, kdy bylo pořadatelství olympijských her prvně přiděleno japonskému Tokiu, doprovázel hry bouřlivý rozvoj telekomunikačních technologií. Berlínské hry přenášela pro poprvé v historii televize, jednak pro sportovce v olympijské vesnici, a jednak pro fanoušky na 25 místech v Berlíně a jeho blízkém okolí. Z her v Římě v roce 1960 se již vysílaly přímé přenosy do celé Evropy. Další meta padla právě v roce 1964 v Tokiu. Díky první geostacionární telekomunikační družici Syncom 3 se hry poprvé živě vysílaly pro fanoušky ve Spojených státech amerických. O čtyři roky později se Mexika šířily první živé barevné televizní záběry. Dnes sledují přímé přenosy miliardy diváků po celém světě. 

Obdobně doprovázely hry i nejnovější technické výstřelky. Japonsko například zprovoznilo 10 dní před zahájením her v roce 1964 první trasu pro rychlovlaky Šinkansen a to sice z Tokia do Ósaky.

Pojďme si nyní po 57 letech připomenout olympijské hry v Tokiu 1964!